Havlátovi měli vždycky kozu
Její muž byl konský handlíř, syn Arnošt přijížděl z Prahy, kde studoval na vysoké a dcera Jana byla zavřená, ale o tom se přede mnou nesmělo mluvit, neb jsem byl, jak říkal kmotříček, ještě blbej. Nakonec jsem zjistil, že ji chytli na hranicích do Rakouska, když chtěla z Ceskoslovenska utéct. Vůbec jsem to nechápal, jak někdo mohl chtít odejít z Božic, když tam bylo tak krásně. Vysvětloval jsem si to tím, že byla asi zrovna opilá a to lidi dělají blbosti.
Pro mne nebylo nic lepšího, než když jsem ráno dostal hrnek kozího mléka, ještě teplé housky a smažená vajíčka. O tom se mně v Brně ani nesnilo. Pak jsem dostal do sáčku dva velké krajíce chleba se sádlem, kvašený okurek a hurá na pastvu. Kráva, jalovička a dvě kozy. Když jsem dorazil, kmotříček už tam byl se svými ovcemi, krávou a konem Honzou. Ležel pod stromem, měl otevřené pivo a kouřil partyzánku.
"Dáš si jednu?" natáhl ruku s krabičkou cigaret.
Horlivě jsem přikývl. Vtáhl jsem kouř do úst a vyfoukl ho ven. Kmotříček se tvářil, že nic nevidí.
"Chceš pivo?"
Zase jsem rychle přikývl. Když jsem se napil, vytekla mě půlka doušku po bradě. Lehl jsem si kousek od něj, a díval se na oblohu.
"Ty jsi byl ve válce partyzánem?"
Vyfoukl kouř a přikývl. "Byl."
"A jak to, že nejsi bohatý, to ti museli po válce dát hodně peněz."
Smál se a měl ve tváři překvapivý výraz. "Bohatý? Většina partyzánů není bohatá. Jsem rád, že nejsem v kriminále, jako starej Pavlata."
"V kriminále? A on byl taky partyzán?"
"Jo. A bohatý vůbec nebyl. Oni Havlatovi měli vždycky jen kozu. Nic víc. A vidíš, zavřeli ho."
Nechápal jsem, jak ho mohli zavřít, když byl partyzánem a bojoval proti Nemcům. Nenápadně jsem nakukoval do kmotříčkova batůžku, kolik je tam prázdných flašek, že už tak kecá.
Po chvíli přišel Bedřich. Toho jsem už tak moc rád neměl. Měl dřevěnou nohu a hrozně prděl. Pozdravili se a pak se podíval na mne. Na moje dobrý den jen přikývl a zeptal se kmotříčka : "Tak on přijel zase?" Kmotříček mu podal otevřené pivo . "Nech ho. Je ještě malej. Ale hodně čte, jednou mu všechno dojde."
"Hodně čte, " ušklíbl se Bedřich. "A co? Timur a jeho parta? Kvakin z něho nevyroste."
"Je tady štastnej, doma to nemá. Kdybys viděl jak bydlí - stavoval jsem se u nich v Brně. Kuchyn a sednice, pro čtyři lidi. Vlhko metr pod oknem, voda na chodbě, hroznej záchod na dvoře. Dráty od elektřiny vedou po zdi. Brnáci.
Bedřich se napil piva, říhl a prdl.
"Vy jste byl taky partyzánem," zeptal jsem se.
Podíval se na mne, ušklíbl se a pak řekl :"Jo. Bojoval jsem, abys mohl být pionýrem."
Cítil jsem k němu vděk. "Děkuji vám."
Otočil se, odplivl si a řekl :"Bože ten je blbej, to snad ani není možný."
Kmotříček se natáhl k batůžku a vyndal láhev slivovice. Podal ji Bedřichovi. "Napij se, at trochu zklidníš, blbě ses vyspal. Bedřich si řádně přihnul, říhl a zase prdnul. Tentokrát dlouze, tesklivě, jako když zavyje pes. Podíval se na mne. "Proč to nešlukuješ?"
"Já to šlukuji."
"Slukuješ hovno. To musíš polknout."
"Nech ho." Přerušil ho kmotříček. "Neuč ho kouřit, nebo se nám tady ještě posere."
"Tak si aspoň lokni." Podal mě láhev se slivovicí. Jak se natáhl, zase prdl.
"To snad není ani možný," zakroutil hlavou kmotříček. "Moje stará říká, že mám krátkou kůži. Ze když zavřu oči, otevřu prdél. Ale ty snad vůbec žádnou kůži nemáš. Měl bys tam nosit zástěrku."
Pořádně jsem si loknul. Vyvalil jsem oči a rozkašlal jsem se.
"Já když jsem se poprvé takhle napil, viděl jsem všechny svatý. Tys asi viděl rudou záři nad Kladnem."
"Už ho nech, nebo jeho nenávist ke kulakům nevzejde ze školní výuky, ale z osobního poznání."
Udělalo se mě náhle špatně. "Na tu cigaretu už nemám chut," řekl jsem
"A ty jsi ji někdy měl," smál se kmotříček.
" To máš těžký," pokračoval , "Děcko, který se narodí v přepychu a jehož rodičům seberou továrnu, ví. Ale to není jeho chytrost, inteligence, To je informovanost. Není to jeho zásluha, měl štěstí .Ale tady ten, který se narodil do chudých poměrů, neví nic o svinstvech komunistů, slyší ve škole, v rádiu řeči o spravedlnosti pro všechny, o touze po míru. A říkej mu něco. On přece viděl filmy, jak to bylo."
"Seš advokát blbejch."
"Ne blbejch, ale neinformovaných, podvedených a ošizených. Kdyby Drtina a spol po návratu z Ruska veřejně říkali pravdu, jak to tam vypadá, dopadly by volby jinak. Jenže mysleli na svoje ministerská křesla, na svou karieru. Mysleli si, že to s komunistama nějak uválí a zatím...."
"Mají co zaslouží. Stejně je zvláštní, jak to vzniká. To uhnutí od idee k tomu svinstvu, co je kolem nás.Jistě, touha po penězích, nepracovat a mít se dobře, to vím, ale kde to začíná? Jsou mezi nimi dobří lidé, ale jak čuchne k politice, je z něho hajzl. Jako v pohádce, dají ti čichnout k nějaké květince a je to. A nikdy se nestane, že ti dobří změní ty darebáky, ale naopak, stanou se jedni z nich."
Tomu jsem rozuměl.
"Náš pan katecheta říká, "začal jsem " že když dáš dobré jablko vedle zkaženého, nikdy se nestane, že z toho zkaženého se stane dobré, ale naopak."
" Ty chodíš do náboženství " divil se Bedřich. Rozpůlil uzenou klobásku a půlku mu podal.
"Jo. Vždycky ve středu, po pionýru, přichází pan katecheta a máme hodinu v šatně tělocvičny."
"V tom se ani prase nevyzná, " kroutil hlavou Bedřich, pak zatřepal láhví až tam poskočila vlnka,, lokl si, otočil se na břicho a zabzdil.
Ladislav Vorel
Co vlastně Nohavica chce, když peníze už má
Neříkejte, že zpívat. To mu přece nikdo nezakazuje, jenže bez peněz to není ono. Sám říkal, že se narodil v komunismu a v komunismu zase umře. Proč? Není to trochu jinak? Zpívat přece může kdykoliv a kdekoliv, pokud chce.
Ladislav Vorel
Komu není shůry dáno, za jelito nekoupí
Osobně si nemyslím, že lidé myslí, že Pavel zachrání republiku, že nás vyvede ze všech problémů. Mají pouze radost z toho, co samy dokázali.
Ladislav Vorel
Opravdu vláda jen straší?
Lehkovážnost některých Čechů je opravdu neuvěřitelná, myslí si, že Rusko nás nikdy nenapadne. Někdy mám pocit, že jsem poslední žijící Čech co pamatuje srpen 1968.
Ladislav Vorel
Veselé volby
to šťastné tam přidávat nebudu, tomu jaksi při sestavě která se nabízí prostě nevěřím ale je to jen můj názor., tedy hledejte, ono štěstí občas sedne i ...však víte.
Ladislav Vorel
Jsme – li národ zbabělců, volme Babiše.
Začnu tím, co si můžete lehce ověřit. Při své návštěvě v pořadu pana Krause, - Uvolněte se prosím – Babiš, který tenkrát ještě nebyl v politice, řekl – já se do politiky jít bojím – a opakoval to hned dvakrát.
Ladislav Vorel
Jak špinavě z některých úst může znít slovo mír
O panu Klausovi jsem kdysi napsal blog – Jan Werich o Václavu Klausovi. Mistr zde říká, že jsou na světě ústa, ze kterých i taková slova jako růže nebo láska, mohou znít jako výkal
Ladislav Vorel
Klaus nás nezklamal, volil Oka můru
Samozřejmě, že by bylo tentokrát hloupé si myslet, že Václav neví. Naopak, ví velice dobře, ale to už je jeho styl nebo spíš povaha. Republika ho už nechce, nevzala ani rodinné dítě Trikoloru, tak aspoň nějak uškodit.
Ladislav Vorel
Mě nezajímají Rusi, mě nezajímá Ukrajina
Šok. Tedy aspoň pro mne. Výrok Oka můry je horší než kdyby se televizní hlasatelka během vysílání svlékla do naha. Vlastně to by nebylo ještě tak zlé. Kdyby se třeba pozvracela.
Ladislav Vorel
Doufám, že vás Putin neposlechne
Viděl jsem obrázek z Václavského náměstí, kde byl transparent Czech first /Češi první/. Mám to chápat tak, že má Putin nechat Ukrajinu Ukrajinou a prvně se vrhnout na Čechy?
Ladislav Vorel
Podceňujeme důležitost volby
Skoro všichni nadáváme na prezidenty, a přitom jsme to my, kdo je vybírá. Ať už to byl Zeman, přímou volbou, anebo Klaus, vybrán našimi zástupci. Tato dvojice snad nejlépe dokazuje, že to děláme špatně. Tedy jde o to, najít chybu
Ladislav Vorel
Paní Kellnerová,
Dočetl jsem se, že po smrti manžela, chcete pokračovat v jeho poslání. Vím, že dáváte peníze pro školy a na vzdělání vůbec, přesto se mně pro vaše dary zdá slovo poslání hodně nadnesené.
Ladislav Vorel
Jsem na straně policie
Tedy mám na mysli tu americkou, protože v Čechách nežiji, takže toho o ní moc nevím. Proč jsem tedy na straně policie.
Ladislav Vorel
Byl Henlain horší než Klaus?
V žádným případě. Byl to Němec žijící na území Československa, tak se snažil pomáhat těm, ke kterým vlastně patřil.. V naších očích pochopitelně sketa.
Ladislav Vorel
Pane Klausi, čo bolo, to bolo, teraz jste občanom
Jistě, nadělal jste si spoustu známostí. Jak moc, víte asi jen vy sám. A to, že si myslím, že jste dodnes nezaplatil pokutu za nenošení roušky, jak by obyčejný občan musel, je jen maličkost, že?
Ladislav Vorel
Klausův institut je škodná
Přečetl jsem si článek Jiřího Weigl z institutu Václava Klause, „Jak z ukrajinské pasti“.Tolik nesmyslů a překrucování faktů asi hned tak někde nenajdete.
Ladislav Vorel
Satiricka povidka o politicich
Toto audio nema nejlepsi technickou kvalitu. Proste jen zkousim, zda to prijmete. Pro jednu povidku nehodlam kupovat magnetofon za 1000 dolaru. Navic pri prevu z TUBE se stratila prvni veta.
Ladislav Vorel
Tento blog je vysvětlení těm, kterým vysvětlení dlužím
Byl bych hrozně nerad, kdyby vyzněl jako omlouvání či bránění něčeho, co omluvit nejde. Jen vysvětlení a kdo chce, vezme to, pokud ne, jak poznáte z následujících řádků, nic s tím dělat nemohu.Takže k mému vysvětlování.
Ladislav Vorel
Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí
Tento článek nebude mít dostatečnou délku, ale podle mých informací by neměl být stažen, jen nesplnuje podmínku k započítání mezi články.
Ladislav Vorel
Jan Werich o Václavu Klausovi
„Na světě existují ústa, ze kterých i taková slova, jako je růže či láska, zní jako výkal.“ Na tato slova Jana Wericha jsem si vzpomněl, když jsem četl Klausovu reakci na volby...pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí
Ladislav Vorel
Problém mezi příznivci Zemana a jeho kritiky
Příznivci Zemana nepopírají, že my, jeho kritici máme pravdu, oni se jen dožadují toho, aby jsme o tom nemluvili. Nechtějí nás přesvědčit v tom, kde se mýlíme, nebo usvědčit tam, kde si myslí že lžeme, chtějí nás umlčet.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 951x