Co je cisařovo cisaři, co božiho Bohu
Co je císařovo císaři, co božího, Bohu
V nedávné době proběhla v tisku dost vzrušená diskuze okolo Karla Gotta. I když osobně nepatřím mezi ty, kteří kvůli tomu, že někdo něco opravdu umí, touží se s ním setkat, doslova ho zbožnují, anebo naopak, závidí a zatracují ho. Snad díky věku, jsem už dědek, mám v této věci jasno. Líbí-li se mi něčí zpěv, koupím si zpěvákovu desku, zaplatím ji a osobně si myslím, jsme vyrovnáni. Tím považuji celou věc za uzavřenou. Nevím proč bych měl toužit po setkání s ním, proč bych měl obdivovat zpěváka samotného, vždyt ho přece vůbec neznám. Rozhodně dám přednost posezení u sklenky červeného se svými přáteli, které jsem si během let vybral a můj vztah k nim je futrovaný rokama.
Paní Jana Machalická ve svém článku z 8. Srpna tohoto roku se Gotta dost razantně zastává. Abych byl spravedlivý, musím napsat, že hlavní důvod proč článek napsala byla reakce na petici spolku Asociace spisovatelů. Nečetl jsem, nevím, tudíž mlčím a netroufám si komentovat její názor, jen bych rád podotkl, že I z jejího článků na mne dýchl slovník svazáckých schůzí /svědomí národa sdružené v celkem nedůleřitý spolek, stateční bojovníci za svobodu, petenti vytváří dojem – na ni? – jejich věhlas v zemi našich sousedů není ani zlomek slávy Gottovy – to musím mít jeho slávu abych vyjádřil svůj názor?. Ale jak říkám nečetl jsem, nevím. A souhlasím s tím, že Němci si mohou pozvat kdykoliv kohokoliv jak se jim zachce. Ale myslím si, že Asociace zdaleka nerozčilila Němce tak moc jako paní Machalickou. Tak moc, že jde dál a začíná nám líčit Gotta jen z té hezké stránky. Mluví o laskavém člověku, obhajuje jeho postoje v době komunistické nadvlády. Ne všichni to tak vidí jak ona, tak jak sama píše – nic mezi černou a bílou. Dovolil bych si tedy podívat se na to trošku jinak a rozdělil bych to do dvou částí. Gott jako populární osobnost a pak taky, Gott jako člověk, stejný jako kdokoliv z nás, na kterého by jsme se měli dívat stejným pohledem a ne tím – no jo, on je….
Patřím mezi ty, kteří chápou populární osobnosti tehdejšího života, které byly rozhodně pod větším tlakem podepsat antichartu než my ostatní.Kdoví, jak by se v jejich postavení dotyčný kritik zachoval. Tak bych chápal I podpis Gotta. Vážím si těch, kteří to otevřeně přiznají, ne jako třeba F.R.Cech, který se tím prolhává. Jenže Gott šel dál. Pokud si pustíte video z tohoto mítinku a poslechnete si jeho tehdejší proslov, jistě mně date za pravdu, že to už v žádném případě nemusel. To už nebylo v žádném případě z donucení, to byl Gott člověk tehdy. Prostě pomáhal svým jménem, svou popularitou, mást davy zaslepených fanoušků. A podívejme se na něj dnes. Před zvolením Zemana, kdy šlo opravdu o každý hlas a kdy mnohé osobnosti otevřeně a bez kličkování řekli svůj názor se najednou Gott nechce angažovat. Tedy tenkrát ano, dnes ne. Jistě, je to jeho právo neříkat koho budu volit, ale spousta osobností, když viděla vážnost situace se tohoto práva zřekla, tady šlo přece o víc, o příští roky tohoto národa. To Gotta nezajímalo, ho zajímaly jen jeho příští roky.
Sám Gott nedávno prohlásil, že chce očistit své jméno. Jak to chce udělat, to nevím, ale má-li na mysli čistotu nejen politickou, ale take tu z lidské stránky, bude to mít opravdu těžké, řekl bych skoro nemožné. Začněme tedy politicky.
My všichni, včetně Gotta, kteří jsme v té době žili, budeme působit rozpačitě, pokud budeme hovořit o očistění svého jména. Když jsem byl vyloučen z politických důvodů z fakulty žurnalistiky seděl jsem v restauraci s jedním redaktorem – tuším zemědělských novin – a I když měl výčitky svědomí, že jim slouží, řekl nakonec docela rozumě. Když to vezmeš kolem a kolem, jaký je mezi námi rozdíl? Oba děláme pro ně – já píši, ty kopeš kanály. A přitom ty kanály potřebují víc než mjé psaní. A měl pravdu.
Dnes žijeme v době, kdy každý at chce či ne, si musí udělat čáru, kam vlastně patří. Všiměte si, že ti, co tenkrát byli opatrní, jsou dnes stejní. Přijímají vyznamenání prezidenta který lže, nechtějí si to nikde rozházet. Vondráčková, Gott, ten co dělá hanbu rádionce, prostě zase neriskují, myslí v prvé řadě na sebe. Zkušenost jim ukazuje, že jít s těmi co jsou u moci je snadnější a že se jim - I když to nevyjde – nic nestane. Podle paní Machalické na tom není nic špatného. O Gottovi píše ….přežil všechny režimy. No a co má být…..nebo jít do kotelny? Tady paní M. lže. Gottovi nikdy kotelna nehrozila, spíš komplikování jeho vystoupení a podobně. A věřte, ty co byli v kotelnách či ve vězení, ti tam nešli, ti tam byli donuceni jít. Proto, že chtěli říkat co si myslí, a pokud se mýlili, nechali se poučit, ale fakty, ne zastrašováním a lží. Ten problem Gott nikdy neměl, mu žádné … jít do kotelny…nehrozilo. Od něčeho takového byl Gott na hony vzdálen. A i oni měli své zaměstnání, které měli stejně jako on rádi.
Ale pojdme se podívat na Gotta jako na člověka. Musel hlídat svou popularitu a tomu podřídil všechno. Jenže to mohl každý, v menším, I když neměl jeho nadání. Budete-li mluvit s rodiči dětí, snad 90 procent z nich vám na otázku které za svych dětí mají nejraději, odpoví všechny stejně. A alespon se snaží aby to dodržovali, aby některé z nich neodstrkovali a jiné neupřednestovali. V dnešní situaci, kdy Gott začíná pomalu rekapitulovat svůj život, nemám pocit že je spravedlivý. Pojdme se na to podívat od začátku.
Stalo se, že v době své největší slávy měl dvě dcery. V zájmu svém a své kariery každý chápal, že se o ně nemohl starat, že jim nemohl být tátou. A zájem těch dcer? To nebylo důležité? Jistě namítnete, že platil, že nestrádali. Dobře. Ale on rozhodl, kolik bude platit, kolik dostanou. A maminky? Museli s povděkem vzít co dal. V normální, demokratické společnosti by se mohli dožadovat toho, aby děti měly stejnou životní úroven jako jejich táta. Opravdu ji měly? Tady zase Gott vydělává na komunismu, platí to, co on řekne. Jistě, v porovnání s tím, co měly jiné děti si nemohly stěžovat. Jenže v porovnání s tím co jim patřilo to nebyl ani zlomek. A pojdme dál. Místo toho, aby jim to Gott vynahradil, aby jim svým způsobem poděkoval za to, že jejich dětství ošidil o tátu, je dnes de facto vydědil. Tedy jinak, pro něho to dcery nikdy opravdu nebyly, byl prostě plodič. A ony se drži desatera – cti otce svého – tam se neříká jaký musí být on.
Snad vůbec nejhorší důkaz toho jaký Gott jako člověk je, je jeho poslední konflikt s jeho exmilenkou Kovácsovou. Tvrdí – ta psychopatka mě pomalu ale jistě zabíjí. To už je opravdu za hranou. Clověk, který má věk a je nemocný, člověk který neví co se může zítra stát, řekně něco takového. Co sleduje? To chce proti ní poštvat všechny jeho fanoušky? To je praktika komunistického režimu. Zastrašit. Hodit ji na hlavu něco, co ví, že stejně musí přijít.
Tedy co je císařovo, císaři – uměl zpívat, to mu přece nikdy nikdo nebral, dostal slávu I peníze.
Co je božího, Bohu – to prostě co si bral už jemu mnohdy nepatřilo.
Ladislav Vorel
Co vlastně Nohavica chce, když peníze už má
Neříkejte, že zpívat. To mu přece nikdo nezakazuje, jenže bez peněz to není ono. Sám říkal, že se narodil v komunismu a v komunismu zase umře. Proč? Není to trochu jinak? Zpívat přece může kdykoliv a kdekoliv, pokud chce.
Ladislav Vorel
Komu není shůry dáno, za jelito nekoupí
Osobně si nemyslím, že lidé myslí, že Pavel zachrání republiku, že nás vyvede ze všech problémů. Mají pouze radost z toho, co samy dokázali.
Ladislav Vorel
Opravdu vláda jen straší?
Lehkovážnost některých Čechů je opravdu neuvěřitelná, myslí si, že Rusko nás nikdy nenapadne. Někdy mám pocit, že jsem poslední žijící Čech co pamatuje srpen 1968.
Ladislav Vorel
Veselé volby
to šťastné tam přidávat nebudu, tomu jaksi při sestavě která se nabízí prostě nevěřím ale je to jen můj názor., tedy hledejte, ono štěstí občas sedne i ...však víte.
Ladislav Vorel
Jsme – li národ zbabělců, volme Babiše.
Začnu tím, co si můžete lehce ověřit. Při své návštěvě v pořadu pana Krause, - Uvolněte se prosím – Babiš, který tenkrát ještě nebyl v politice, řekl – já se do politiky jít bojím – a opakoval to hned dvakrát.
Ladislav Vorel
Jak špinavě z některých úst může znít slovo mír
O panu Klausovi jsem kdysi napsal blog – Jan Werich o Václavu Klausovi. Mistr zde říká, že jsou na světě ústa, ze kterých i taková slova jako růže nebo láska, mohou znít jako výkal
Ladislav Vorel
Klaus nás nezklamal, volil Oka můru
Samozřejmě, že by bylo tentokrát hloupé si myslet, že Václav neví. Naopak, ví velice dobře, ale to už je jeho styl nebo spíš povaha. Republika ho už nechce, nevzala ani rodinné dítě Trikoloru, tak aspoň nějak uškodit.
Ladislav Vorel
Mě nezajímají Rusi, mě nezajímá Ukrajina
Šok. Tedy aspoň pro mne. Výrok Oka můry je horší než kdyby se televizní hlasatelka během vysílání svlékla do naha. Vlastně to by nebylo ještě tak zlé. Kdyby se třeba pozvracela.
Ladislav Vorel
Doufám, že vás Putin neposlechne
Viděl jsem obrázek z Václavského náměstí, kde byl transparent Czech first /Češi první/. Mám to chápat tak, že má Putin nechat Ukrajinu Ukrajinou a prvně se vrhnout na Čechy?
Ladislav Vorel
Podceňujeme důležitost volby
Skoro všichni nadáváme na prezidenty, a přitom jsme to my, kdo je vybírá. Ať už to byl Zeman, přímou volbou, anebo Klaus, vybrán našimi zástupci. Tato dvojice snad nejlépe dokazuje, že to děláme špatně. Tedy jde o to, najít chybu
Ladislav Vorel
Paní Kellnerová,
Dočetl jsem se, že po smrti manžela, chcete pokračovat v jeho poslání. Vím, že dáváte peníze pro školy a na vzdělání vůbec, přesto se mně pro vaše dary zdá slovo poslání hodně nadnesené.
Ladislav Vorel
Jsem na straně policie
Tedy mám na mysli tu americkou, protože v Čechách nežiji, takže toho o ní moc nevím. Proč jsem tedy na straně policie.
Ladislav Vorel
Byl Henlain horší než Klaus?
V žádným případě. Byl to Němec žijící na území Československa, tak se snažil pomáhat těm, ke kterým vlastně patřil.. V naších očích pochopitelně sketa.
Ladislav Vorel
Pane Klausi, čo bolo, to bolo, teraz jste občanom
Jistě, nadělal jste si spoustu známostí. Jak moc, víte asi jen vy sám. A to, že si myslím, že jste dodnes nezaplatil pokutu za nenošení roušky, jak by obyčejný občan musel, je jen maličkost, že?
Ladislav Vorel
Klausův institut je škodná
Přečetl jsem si článek Jiřího Weigl z institutu Václava Klause, „Jak z ukrajinské pasti“.Tolik nesmyslů a překrucování faktů asi hned tak někde nenajdete.
Ladislav Vorel
Satiricka povidka o politicich
Toto audio nema nejlepsi technickou kvalitu. Proste jen zkousim, zda to prijmete. Pro jednu povidku nehodlam kupovat magnetofon za 1000 dolaru. Navic pri prevu z TUBE se stratila prvni veta.
Ladislav Vorel
Tento blog je vysvětlení těm, kterým vysvětlení dlužím
Byl bych hrozně nerad, kdyby vyzněl jako omlouvání či bránění něčeho, co omluvit nejde. Jen vysvětlení a kdo chce, vezme to, pokud ne, jak poznáte z následujících řádků, nic s tím dělat nemohu.Takže k mému vysvětlování.
Ladislav Vorel
Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí
Tento článek nebude mít dostatečnou délku, ale podle mých informací by neměl být stažen, jen nesplnuje podmínku k započítání mezi články.
Ladislav Vorel
Jan Werich o Václavu Klausovi
„Na světě existují ústa, ze kterých i taková slova, jako je růže či láska, zní jako výkal.“ Na tato slova Jana Wericha jsem si vzpomněl, když jsem četl Klausovu reakci na volby...pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí
Ladislav Vorel
Problém mezi příznivci Zemana a jeho kritiky
Příznivci Zemana nepopírají, že my, jeho kritici máme pravdu, oni se jen dožadují toho, aby jsme o tom nemluvili. Nechtějí nás přesvědčit v tom, kde se mýlíme, nebo usvědčit tam, kde si myslí že lžeme, chtějí nás umlčet.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 951x